Jak na správné kompostování

Plánujete nebo už doma používáte kompostér, ale nejste si úplně jisti, že to děláte správně? Kompostování není žádná věda, jen je potřeba mít na paměti pár zásad:
 

JAK ZALOŽIT KOMPOSTÉR

Kompostér je součást zahrady. Doslova. Správně založený kompostér stojí přímo na terénu a nemá dno. Pokud totiž dáme svojí zahradě možnost „srůst“ s kompostérem, bude se v něm vše odehrávat tak nějak samo. Díky bezprostřednímu kontaktu kompostovaného materiálu s povrchem umožníme přístup důležitým mikroorganismům, které tlení způsobují.

Aby byl kompostér správně provzdušněný a procesy tlení v něm probíhaly jak mají, umístíme na dno kompostéru vrstvu různě silných větví.

CO DO KOMPOSTU PATŘÍ

Abychom měli krásný a výživově vyvážený kompost, uvažujme o něm jako o dvousložkovém celku. Co to znamená? Do kompostu patří složka zelená (1 díl) a složka hnědá (2-3 díly). Na první pohled to vypadá trošku složitě, ale vše dává smysl.

• Zelená složka (dusíkatá): Základní složkou kompostu je samozřejmě zelený zahradní odpad – posečená tráva, listí (pozor na to ořechové), téměř všechny druhy plevelů a uschlé zbytky rostlin. Přidat můžeme i kuchyňské zbytky, jako čajové pytlíčky, kávu, podrcené skořápky od vajec, slupky z ovoce a zeleniny a v malém množství i zbytky vařených jídel. Stejně tak neuškodí ani menší množství zvířecí podestýlky.
• Hnědá složka (uhlíkatá): Hnědou složku představují suché materiály, jako je sláma, nadrcené dřevo a kůra z ovocných dřevin či piliny. Skvělým pomocníkem je také dřevěný popel. Pokud ale nemáme k dispozici ani jedno právě ve chvíli, kdy se chystáme přidat například větší objem posečené trávy, můžeme jej promíchat s hnědým, nebarveným kartonem natrhaným na malé kousky.

CO DO KOMPOSTU NEPATŘÍ

To, že do kompostu v žádném případě nepatří sklo, kov, kámen a plast, je jasné. Co ale rozhodně nepřidávat dál? Nikdy nevhazujeme zbytky masa a ryb, tuky a oleje, mléčné výrobky, rostliny napadené houbovými chorobami, trus masožravých zvířat a chemicky ošetřené ovoce a zeleninu. Správně by do domácího kompostu neměly přijít ani citrusové slupky, v malé míře ale zásadně nevadí. Opatrně také s oddenkatým plevelem, který má vysokou schopnost regenerace a mohl by na kompostu začít růst, a s ořechovým listím. To nepřidáváme buď vůbec, nebo pouze stopové množství.

Abychom procesům probíhajícím uvnitř kompostu pomohli, je dobré jej alespoň jednou ročně přeházet vidlemi. Pak už to chce jen trošku trpělivosti a vyčkat, dokud není kompost „hotový“, abychom si mohli záhony s klidným srdcem přihnojit.

Pokud si nejsme jistí, zda už je kompost dostatečně zralý, můžeme použít „vzcházecí zkoušku“. Přesátým kompostem naplníme květináč, do kterého vysejeme rychle vzcházející semena (např. rukolu). Pokud nám do týdne semena vzklíčí, hurá s kompostem i na záhon!

Zpracovala: Veronika Floumová
E-mail: veronika.floumova@nap.cz